Ultima Online: Manawydan - Role Playing shard

Manawydan.cz používá na svých webových stránkách cookies. Chcete-li získat informace o používání a nastavení cookies, prosím přečtěte si naše Prohlášení o ochraně soukromí. Nedostatečným nastavením blokování cookies dáváte souhlas k jejich využívání.

Kronika světa

Sir Herold z Alderie – dopis z Isharského hradu

Nikdy jsem netušil, jak se jednou cestou do Isharu změní celý můj život.
Moje rodina je v nebezpečí a já jsem toho viníkem. Jsme uvězněni mezi zdmi hradu.

„Okna, zahalená noční tmou a nachovými záclonami,
dlouhá chodba přede mnou a mé tělo se tam potácí“


Trvá to už měsíce, nemáme ani ponětí, co se přesně tam venku děje.
Služebné zásobující hrad mluví o jakési „Pohromě“, která zastihla celou naší zemi,
o ukrutných bolestech, o šíření hladomoru, o nebezpečí na každém kroku, o smrti.
Královské město Ishar, město boha Helma a nyní město strachu a beznaděje.

„Stál jsem tam a chechtal se jako přízrak ze zlých snů,
světlo z pochodně odhalilo mojí tvář a vykreslilo i můj stín.“


Procházím se komnatami, jedna je jako druhá = prázná.
Ti co měli odvahu z hradu uprchli a ti co zůstali věrni králi, zemřeli.
A král? Ten ze své komnaty po smrti královny Magdalény dlouhé týdny nevyšel.
Přišel o všechno, o ženu i o to malé, co jej královna ve svém lůně nosila.

„V pravé ruce mám zahnutou dýku a v levé... ...z té krvacím,
kapky krve dopadají na podlahu a pode mnou se z ní tvoří kaluž“


Zítra je náš den, šance pro naší rodinu. Helena sice trochu pokašlává, ale ona to zvládne,
musíme být všichni silní. Zítra v isharském přístavu bude na nás čekat loď.
Ještě jednu noc musím přežít a pak konečně domů, do rodného kraje.

„Nakonci té chodby, jako by se otevřeli dveře, přivřel jsem oči,
tmavé stěny ostře ozářilo bílé světlo a já konečně procitl“


O bolestech v hlavě, křečích na nohách a a šílených představách,
které mě již provázejí několik dnů raději před nimi mlčím.
Dostat svojí rodinu do bezpečí, to je můj úkol...

„Heleno, smrt je naše budoucnost, jen ta nás nerozdělí!“

Zde dopis končí.

Sir Herold z Alderie je se svou rodinou pohřben v Isharu na městském hřbitově.
Na jeho hrobě, tak jako na všech nových hrobech, je přitlučena bílá cedule s nápisem:

„Oběť Pohromy“
„V šílenství zavraždil svojí rodinu, poté i sebe.“
„Helme, odpusť mu, činil tak bez vlastního vědomí.“

Bartoloměj
14. Novu 268. roku
Copyright © 2003-2024, RT Manawydan.