Heslo

Kronika světa

Soumrak nad Isharem - Prolog

To sem si, Eldrine, ráno normálně seděl venku na lavici, čistil sem si starý štít a najednou slyším od brány řev. Prej „PUSŤTE NÁS DOVNITŘ !“.. šel sem se tam podívat a už z dálky sem viděl že stráž má to mladý ucho… ten.. no ty víš kerej. Má takový blbý jméno… Tak ten tam stál, koukal za bránu jak na zjevení a celej se klepal. No a za tou bránou lidi. Normálně, nevěřil bys… lidi. Živý lidi. Ti co před rokem zdrhli z tohohle cvokhausu se najednou rozhodli se vrátit. Vodrbaní byli, vypadali jak nějaká chátra, smrděli... a mezi nima sem tam skrček, ušoun a pár orků. Prostě banda k pláči. Stáli tam u tý brány, mlátili do ní a prej že se hranice bolesti pohnula a že je vyhnala z úkrytu a že chtěj zpátky…

No co bys udělal ty… taky bys je pustil, no ne ? Hele, na jednu stranu, před rokem se na nás vybodli, zdrhli si a nechali nás tady ať se staráme o armádu magorů, le na druhou stranu…. Furt sou to našinci. A těch pár mimoňů… no aspoň že maj ruce a nohy. Práce se pro ně najde.

No takže sem je nechal pustit, odvšivit, odblešit a do toho mi donesli rozkaz že prej mám vzít pár chlapů a mrknout se kam že se ta hranice zase hnula. Šel sem se kouknout do baráku, jestli tam je někdo při síle a tam dva strážní. No fakt.. dva ! Všichni pobíhaj po městě a hlídaj magory. Tak sem si řek že někteří z těch novejch by mohli udržet zbraň.. navíc, když tam někdo zůstane, tak zbyde víc žrádla pro ostatní… Nechal sem si je svolat, rozdal sem jim ňáký starý křápy co zbejvaly v bednách, dal sem jim pláště po těch pár né zas tak šílenejch cvocích jak sme je nechali hlídat vinice… pamatuješ se, ne ? Některý nebyly ani moc potrhaný.

No povim ti, Eldrine, něco takovýho si ještě neviděl. Pár jich zřejmě kdysi sloužilo v armádě ale zbytek ? Plakal bys, brečel bys, zabil bys každýho druhýho z nich. Ale co, bylo to jen maso do mlejnku. Takže se shromáždili, já jim řek aby šli vždycky vepředu a až bude někomu na blití tak má říct strážnýmu, ten zapíše kde jsou a pak pudou dál.

Takže vyrazili. Co mi pak řikali ti dva co sem je s nima poslal, tak prej to byl mazec. Sice tam pár bylo vážně schopnejch, prej je zkusej zlanařit k nám, ale jinak bída a děs. Nejenom že na ně pořád odněkud vyskakovaly bandy magorů, ale ty parchanti si našli hnízdo hodnejch blázínků a i když jasně videli že jejich největší starost je narvat si do nosu jedlovou větev tak je normálně vyrubali. Fakt zvěř todleto. Ale zas na druhou stranu. Bejt měsíc zalezlej v lese v ňáký díře tak bych asi taky viděl všechno jinak. No takže dostali nalejvárnu od chlapů a snad si to zapamatujou.

Prej dorazili ne zas tak daleko od města a už jim bylo blbě. Fakt se ta hranice posunula. Jako bůh ví kde tohle skončí. Nemám z toho Eldrine dobrej pocit. Něco na tom pěkně smrdí. Počkej, odskočím si….

No, takže, kde sem to skončil… Jo ! Aha.. no někam prej došli, pak pokračovali k Cyproně, cestou narazili ještě na pár magorů, nějakýho toho zloděje.. mám pocit že i skřetí tábor našli. Ale dál než k mostu nedošli. Prej tam stál někdo od nás a jménem krále je dál nechtěl pustit. Bůh ví, co zas dole na hradě vymejšlej za hovadiny. No a tak se vrátili do města.

Byli skoro všichni, nejvíc jich prej zařvalo rukou orka, kterýmu přeskočilo a začal si myslet že ho ostatní okrádaj… orka.. pche… zřejmě ta zelená zrůdička bude za tejden sedět ve Vilhelmovicích a taky si strkat klacek do nosu. Takhle to začíná se všema. No a jak sem na ně koukal tak mi ti jich bylo najednou děsně líto. Když vidíš hobitku v rozdrbaný vestičce ze který jí vykukujou krásný… ehm… no prostě vypadali všichni tak bídně že sem jim aspoň ze skladu ještě přidal pár věcí. Hlavně těm hobitkám ňáký šaty po kuchařce. No a pak si šli po svým. Akorát zejtra musím někde vyškemrat pár semínek pro jednoho hobita.

Teda Eldrine.. Eldrine ! Nespi ! No jo.. jedna civilizace málem chcípá a ty si tu klidně usneš. A nechrápej !