Kronika světa

Zápis pamětí starce

"Uplynul už nějaký ten čas od doby, co svět postihla pohroma. Dodnes stále nikdo neví, kde se tu vzala. Proč si svět nechal padnout na svá bedra takové břímě?

Tehdy to byl velký rozvrat světa, který byl už sám o sobě dost v nerovnováze. Neustálé spory ras, zásahy božstev a jiných nezměrných elementů dělalo svět chaotickým a neklidným. Avšak příchod pohromy nečekal ani ten nejpřipravenější.

Možná samotný svět se už nemohl dívat na sebe sama a to dění v něm a jako přirozenou obranu si vyvolal nemoc, jež ho teď sužuje a i bytosti, jež se v něm vyskytují. Nebo možná intriky božstev? Třeba jsou v tom nějaké zlé moci, co chtěly prostě svět zničit?
Vzniklo mnoho a mnoho otázek, ale zatím na žádnou z nich nidko nenašel odpověď.

Ať už to bylo cokoliv, svět to přinutilo k velkým změnám. Tehdy měla každá rasa své místo. Každá rasa se mohla  pyšnit svými stavbami, městy, kulturou a božstvy. To vše pohroma změnila.

Onen den byl nejkrutější a nejvražednější den, jež svět mohl poznat. Po celém světě schátila bytosti nezkrotná bolest. Jedni měli pocit, že jim každou chvílí musí explodovat hlava, jiní radši spáchali sebevraždu, než aby museli snášet nesmírnou bolest a ti, co neměli odvahu si vzít život, tak zešíleli. Ten den byl svět plný krve. Kolikrát i dobrák, když jde o jeho život, se začne chovat jako nejpodlější vrah. Ten den toho byl příkladným. Bytosti se zabíjeli navzájem, jen aby zachránili sami sebe a přesto marně.

Zemí prosáklo tolik krve a slz. Vyhaslo tolik životů. Avšak přeci jenom to nebyl konec. Jedno místo světa zůstalo schopné přežití. Bylo jím Ishar, město lidí. Všechny rasy světa se snažily utíkat před pohromou a ti, co měli štestí, tak je osud dovedl právě na toto místo.

Město Ishar se stalo místem, kde povýšené zájmy jednotlivých ras musely jít stranou a sjednotit se. Pravda, nebylo to hned a ne úplně, ale rozhodně to byl velký krok oproti stavu před pohromou....

....Bolest se ustálila a rasy začaly žít své nové životy pospolu na jednom místě. Poté, co se všichni vzchopili, se začalo pátrat co se to vlastně stalo. Nepředstavujte si to tak, že to byla procházka růžovým sadem, to věru ne. Zemi často sužovaly otřesy, jež byly spojeny s fontánou, kterou přeživší bytosti objevily právě pod městem Ishar. Vypráví se, že největší otřesy nastaly právě když se neznámé temné postavy snažily znečistit pramen fontány záhadnou černou kapalinou. Nebýt toho, že jim v tom tehdy zabránili občané města, tak kdo ví, jak by svět vypadal dnes...

Proč zrovna pramen? Kdo vybudoval fontánu, jež chrlý vodu z pramene? Proč ty otřesy a ta kapalina. Nezvniklo zase nic jiného, než změť otázek, na které nikdo neměl odpověď.

Jen se ve skrytu duše začalo doufat, že právě ten pramen je to, co bytosti chrání před bolestí , která je všude kolem. Avšak, kdo to může říci jistě...?"

Když dopsal, stekla mu slza po tváři a jen si tiše zamumlal: " Bože, kdy už tomu chaosu bude konec? "