Kronika světa

Výprava do podtemna

Stalo se 3. Sarvy 278. roku. Ten den alchymista Shunnar zaklepal na dveře Arcana, kde už se pomalu shromažďovali dobrodruzi, jež měli Shunnara doprovodit do podtemna.

Dobrodruzi si nemohli nevšimnout alchymistovi značné nervozity. Celý upocený, roztřesený a přehnaně podezřívavý se svěřil, že koupil od jednoho drowa květ, který je potřebný pro výrobu lektvaru proti bolesti, avšak od té doby ho prý někdo stále sleduje. Cílem výpravy bylo zjistit, jestli květ Tilaronpusu Alinusu roste právě tam.

Cesta k podtemnu nebyla ničím zvláštní, avšak když dorazili ke vstupu do podtemna, tak nikdo by v tu chvíli nemohl říci, že byl naprosto v klidu. Pár z dobrodruhů tušilo, že budou očekáváni. Přinejmenším se to dalo vyčíst ze Shunnarovi nervozity.

Dobrodruhové ušli jen pár sáhů směrem do podzemí, když najednou tři z nich zaúpěli bolestí a svalili se k zemi. Než se ostatní stihli vzpamatovat, z povzdálí se začal ozývat drowský hlas.

Ti co se začali orientovat v situaci, začali s léčbou těch, co leželi v bezvědomí na zemi. Zbytek skupiny vyjednávál s drowy, jež stáli opodál.

Vyjednávání bylo jasné, drowové chtěli Shunnara, avšak během něj se podařilo dát dokupy omráčené ze skupiny. Ti co se trochu pozorněji rozhlíželi se nemohli nevšimnout dalších pastí ukrytých v zemi, jež čekaly na svou obět.

Atmosféra houstla, drowové byly nervozní z početní převahy a bylo jim jasné, že čím déle se budou vybavovat, tím více přijdou o moment překvapení. Nadzemci Shunnara nechtěli vydat a to už se drowská rasa neudržela a spustila boj.  Popisovat jednotlivé fáze boje, plného chaosu, by si netroufl vyprávět ani ten nejotrlejší vypravěč. Nakonec však drowové byli ti, co dostali kontrolu nad situací. Nadzemci se dostali do velkého nátlaku a během toho všeho ztratili přehled o Shunnarovi, jediné čeho si všimli bylo, jak Shunnara vleče jeden z drowů hlouběji do oblasti podzemí.

Zatím co nadzemci ústoupili směrem ven z podzemí, drowové i se Shunnarem šli až do samotného podtemna.

Uběhla nějaká chvíle. Nadzemci byli otřeseni a bez Shunnara. Rozhodli se nabrat své poslední síly a pokusit se Shunnara zachránit. Opět pomalu vešli do podzemí, avšak drowové už nikde. Postupovali dál a dál. Podzemí tvořilo spletitý komplex, ve kterém se mohli dobře orientovat jen bytosti, jež tam žijí.

Probojovávali se skrze příšery, jež podzemí obývají, ale po Shunnarovi ani stopa.

Hledání trvalo snad věčnost, když najednou v dálce se ozval hlas:" Utíkejte, honem!" Byl to Shunnar a měl sakra naspěch. Byl celý krvavý, ale přesto běžel, jakoby věděl, že krvavé rány byly to nejlepší, co ho mohlo ještě potkat. Nadzemci ho bez váhání následovali. Cesta zpět se hledala snáze, neboť šli za čerstvým vzduchem.

Odběhli trochu dál od vstupu do podzemí a začali ošetřovat Shunnara, který jim začal popisovat co se stalo. Mluvil o nějaké atypicky vypadající drowce, která to všechno organizovala. Chtěla vědět všechno a hlavně chtěla recept na výrobu lektvaru. Shunnar jim z počátku nechtěl nic říct, ale aby si zachránil alespoň svůj život, tak jim nakonec vydal své veškeré poznámky, neboť už krvácel tak, že by nemusel být dlouho mezi živými. Drowka byla zvláštní tím, že celou dobu věděla o tom, kde se nadzemci pohybovali.

Zbytek drowů se vydal hájit své území a šlechtična zůstala sama se Shunnarem, ale i na něho byla připravená, dala mu vypít lektvar, který mu zamlžil mysl. Od té doby, jakmile si chce vybavit postup výroby, tak se mu jen začerní mysl a je bezradný. Poslední věc, na kterou si je schopen vzpomenout je, že aby lektvar mohl být vyroben, musí se vyrábět u isharské fontány, jinak je jeho výroba nesmyslná.

Situace je jasná, drowové mají návod na přípravu lektvaru a roste u nich květina, jež je potřebná k jeho výrobě. Nadzemci mají fontánu, bez které se lektvar vyrobit také nedá.

Co se bude  dál...? To si nikdo netroufá říct.